Pozdní sběr
Pozdní sběr je označení jakostního vína s přívlastkem vyrobeného z hroznů, které při sklizni dosáhly cukernatosti nejméně 21 °NM. Přívlastek neříká, kolik cukru zůstalo v hotovém víně: pozdní sběr proto může být suchý, polosuchý, polosladký i sladký.
Jednoduše a srozumitelně
Co znamená pozdní sběr
Pozdní sběr patří v českém vinařském systému mezi jakostní vína s přívlastkem. Rozhodující není datum sklizně, ale vyzrálost a přirozená cukernatost hroznů v okamžiku sklizně. Ta musí dosáhnout alespoň 21 stupňů normalizovaného moštoměru.
- Nejméně 21 °NMHrozny musí při sklizni obsahovat alespoň 21 kg přírodního cukru ve 100 litrech moštu.
- Přívlastek vínaOznačení popisuje cukernatost sklizených hroznů, nikoli sladkost hotového vína.
- Vyzrálejší hroznyDelší dozrávání může přinést plnější tělo, výraznější aroma a vyšší koncentraci chuti.
- Česká klasifikaceS označením se setkáte především u moravských a českých vín.
Nejčastější omyl: pozdní sběr automaticky neznamená sladké víno. O sladkosti rozhoduje především množství zbytkového cukru po vykvašení, které najdete na etiketě nebo v parametrech produktu.
Stupně přívlastkových vín
Jaký je rozdíl mezi kabinetem, pozdním sběrem a výběrem z hroznů
Jednotlivé přívlastky vycházejí z minimální cukernatosti hroznů při sklizni. Vyšší stupeň obvykle znamená vyzrálejší surovinu, ale sám o sobě neurčuje, zda bude výsledné víno suché nebo sladké.
- Kabinetní vínoNejméně 19 °NM. Zpravidla lehčí a svěží styl, často s nižším obsahem alkoholu.
- Pozdní sběrNejméně 21 °NM. Vyzrálejší hrozny často dávají plnější a výraznější vína.
- Výběr z hroznůNejméně 24 °NM. Koncentrovanější vína z velmi dobře vyzrálých hroznů.
- Výběr z bobulíNejméně 27 °NM. Vyrábí se z vybraných vyzrálých bobulí a často působí velmi plně.
Suché, polosuché i polosladké
Jak může chutnat víno pozdního sběru
Chuť nelze určit pouze podle přívlastku. Záleží na odrůdě, ročníku, místě původu, množství zbytkového cukru, kyselinách i způsobu výroby. Pozdní sběry však často působí plněji a nabízejí vyzrálejší ovocné, květinové nebo kořenité tóny.
Při výběru proto sledujte vedle přívlastku také údaj suché, polosuché, polosladké nebo sladké. Právě ten lépe napoví, jak sladce bude hotové víno působit.
- Rulandské šedé 2025 KošutSuchý pozdní sběr s plnou ovocnou chutí, bílou broskví a jemně kořenitým závěrem.
- Rulandské šedé TeturPolosuché víno s tóny zralé hrušky, medu a karamelu.
- Hibernal 2021 PfefferPolosladký pozdní sběr s výrazným ovocným projevem, svěží kyselinou a plnou chutí.
Jak vybírat
Podle čeho vybrat pozdní sběr
Nejdříve zvolte sladkost a barvu vína, potom odrůdu. K lehčím jídlům se často hodí svěží suché bílé víno, k výraznějším sýrům nebo kořeněným pokrmům může dobře fungovat aromatický polosuchý či polosladký pozdní sběr. U červených vín sledujte také třísloviny, zrání a doporučené párování s jídlem.
Definici přívlastku a hranici 21 °NM uvádí také odborný slovník projektu Vína z Moravy, vína z Čech.
Časté dotazy
Pozdní sběr je druh jakostního vína s přívlastkem. Vyrábí se z hroznů, které při sklizni dosáhly cukernatosti nejméně 21 °NM.
Ne. Pozdní sběr může být suchý, polosuchý, polosladký i sladký. Přívlastek popisuje cukernatost hroznů při sklizni, zatímco sladkost hotového vína určuje především zbytkový cukr po vykvašení.
Jeden stupeň normalizovaného moštoměru odpovídá jednomu kilogramu přírodního cukru ve 100 litrech hroznového moštu. Pro pozdní sběr musí hrozny dosáhnout nejméně 21 °NM.
Kabinetní víno vyžaduje hrozny s minimální cukernatostí 19 °NM, pozdní sběr nejméně 21 °NM. Pozdní sběr proto obvykle pochází z vyzrálejších hroznů a může působit plněji.
Nejde o jednoduchý žebříček kvality. Výběr z hroznů vyžaduje vyšší cukernatost hroznů, nejméně 24 °NM, ale výslednou kvalitu ovlivňuje také odrůda, vinice, ročník a práce vinaře.
Hledejte na etiketě nebo v parametrech produktu označení suché, polosuché, polosladké či sladké. Samotný nápis pozdní sběr tuto informaci neposkytuje.